brzy vyjde
Cestou na Bořeň
Vratislav Brabenec
Poslední básnická sbírka Vratislava Brabence vychází v autorově vlastním uspořádání, ale současně i jako připomínka jeho nadcházejícího životního jubilea – Vráťovch osmdesátých
narozenin.
Svazek tedy také obsahuje vzpomínkové a jubilejní texty z pera Evy Turnové, Jáchyma Topola, Vladímíra „Lábuse“ Drápala, Františka Stárka Čuňase a Martina Machovce, který celý svazek edičně připravil, a rovněž výběrovou bibliografii Brabencova literárního díla.
!!!Křest proběhne v rámci oslav Brabencových 80tin 25. 4. v pražské Kavárně a čajovně U božího mlýna (Salmovská 15, P2)
formát: 160 stran, Vázaná
doporučená cena: 249,- Kč
datum vydání: 24. 04. 2023
Můj deník z roku 2091
Eduard Petiška ml.
V knize je formou deníkového zápisu popisován svět na konci 21.století.
V průběhu dvacátého prvního století došlo ve jménu ochrany životního prostředí k podstatnému omezení lidské svobody. Ke konci století jsou již všechny země sdružené ve Světové unii, kterou řídí Světová komise. Národní demokratické státy zcela zanikly. Vše je podřízeno totalitnímu programu s názvem Udržitelný svět. K jeho naplňování pomáhají technologie. Zejména algoritmy umělé inteligence známé jako Velký rádce, které lidem radí, co mají dělat, aby žili udržitelně.
Rady Velkého rádce ale fungují již spíše jako rozkazy a lidé se jim už zcela podřídili. Rádce lidem říká, co mají jíst, jak mají žít a vybízí staré lidi podstoupit eutanazii. To vše ve jménu omezení emisí oxidu uhličitého a ochrany životního prostředí. Na druhé straně Velký rádce také nutí lidi kupovat stále více zbytečných věcí, takže jeho rady nejdou jen proti lidské svobodě ale i proti udržitelnosti. Ochrana životního prostředí tak byla zneužita a v jejím jménu dochází jak k omezování svobody, tak k ničení životního prostředí. Dominance Rádce nad svobodnou volbou byla v roce 2091 symbolicky dovršena zbouráním Sochy svobody v New Yorku a vytyčením sochy Velkého rádce na jejím místě.
Hlavní protagonista přijíždí z Prahy do New Yorku, kde nastupuje jako novinář deníku Sustainable Times vydávaného Světovou komisí. Zde se také zamiluje se do své kolegyně. Algoritmy Velkého rádce ho však nedoporučí jako vhodného partnera a kolegyně proto jeho lásku neopětuje. Zklamaný se nakonec přihlásí na pracovní cestu na Srí Lanku, jedinou zemi, která ještě není součástí Světové unie a do níž proto emigrují lidé z celého světa, kteří nechtějí žít v Unii. Zde se také setká s tradičním způsobem života, který byl na Zemi na začátku století před Světovou unií a vládou Velkého rádce. Cestuje po ostrově a na základě rozhovorů s místními – hlavně mužem jemuž přezdívají filozof – a čtení starých knih si uvědomí, že se může rozhodovat svobodně a neposlouchat algoritmy Velkého Rádce.
Následně projde duševním otřesem, uteče do samoty džungle, kde se snaží poznat sám sebe a přijít na to, co má v životě dělat. Nakonec se rozhodne vrátit do New Yorku, vydat svůj deník a rozdávat ho lidem, aby si uvědomili, že se mohou rozhodovat svobodně. Kvůli tomu je nakonec zavřen do psychiatrického oddělení ústavu na převýchovu.
Eduard Petiška (1988) je český výzkumný pracovník, podnikatel a publicista.
Na Univerzitě Karlově kde vystudoval obecnou teorii a dějiny umění a kultury (Bc.), Ekologii a ochranu prostředí (Mgr.) a nakonec
environmentální studia (Ph.D.).
Při studiích si vyzkoušel řadu zaměstnání.
V současné době pracuje jako výzkumný pracovník na Univerzitě Karlově v Centru pro otázky životního prostředí, kde se zabývá využíváním moderních technologií ve vzdělávání a v komunikaci poznatků. Založil také první českou agenturu zaměřenou na akademickou komunikaci, na jejímž vedení se od té doby podílí.
Již během studií začal s publicistickou tvorbou. Je autorem množství článků různých žánrů a tematik publikovaných v různých digitálních médiích, přispíval také do tištěných Lidových novin a jejich magazínů. Kromě toho napsal řadu odborných studií, jež byly publikovány ve vědeckých časopisech.
Eduard Petiška je syn spisovatele Martina Petišky a vnuk spisovatele Eduarda Petišky.
formát: 170 stran, Vázaná
doporučená cena: 249,- Kč
datum vydání: 01. 06. 2022
Tak se to stalo
Ivan Šmeljov
Povídku Tak se to stalo (v originále "Это было") napsal Ivan Šmeljov v roce 1919 ještě před svou emigrací ze Sovětského svazu, jako reakci na nesmyslnost válečných hrůz, které viděl všude kolem v průběhu první světové a občanské války. Tato veskrze pacifistická povídka se zabývá otázkou šílenství na válečných bojištích, versus šílenství jako lékařské diagnózy. Nechybí zde sice ani spousta, autorem tolik oblíbených, poetických popisů krajiny a atmosféry, ale děj se zároveň posouvá poměrně svižně k překvapivému rozuzlení. Lze pochopitelně jen spekulovat o tom, zda se autor částečně inspiroval povídkou E.A.Poa Metoda doktora Téra a profesora Péra, anebo podobnost mezi těmito díly je jen čistě náhodná. Základní téma vzpoury bláznů zpracoval každopádně Šmeljov po svém a originálně.
Poprvé byla tato povídka vydána v Berlíně v roce 1923 a dočkala se svého vydání v ruském jazyce i v Praze v nakladatelství Plamja v roce 1925.
Ivan Sergejevič Šmeljov (1873–1950) byl významný ruský spisovatel a publicista, představitel konzervativně-náboženského směru v ruské literatuře. Patřil k nejpopulárnějším a nejznámějším spisovatelům Ruska počátku 20. století. Před válkou mu největší uznání přinesl román Sklepník (Человек из ресторана, 1911). Za občanské války se s rodinou dostal na Krym, kde napsal ceněnou novelu Nevysychající číše (Неупиваемая чаша , 1918) o mladém nevolníkovi, malíři ikon. Až v emigraci, ve které strávil zbytek života, vzniklo jeho nejvýše ceněné dílo – autobiografická novela Slunce mrtvých (Солнце мертвых, 1923). Ve stejném roce napsal i povídku Teorie plukovníka Babukina (Это было).
Z let občanské války načerpal témata ještě pro několik knih povídek, např. Chůva z Moskvy (Няня из Москвы, 1936).
Od třicátých let nastupuje ve Šmeljovově tvorbě nová etapa, svědectví o zkáze Ruska nahrazují nostalgické vzpomínky na Rusko jako na ztracený ráj, následují romány Léto Páně (Лето Господне, 1933), Pouť (Богомолье, 1935), Cesty nebeské (Пути небесные, 1948).
Stáří prožil poznamenán vážnou nemocí a v chudobě. Zemřel v roce 1950 v Paříži na infarkt.
V letech 1931 a 1932 byl nominován na Nobelovu cenu.
formát: 120 stran, Vázaná
doporučená cena: 198,- Kč
datum vydání: 01. 04. 2022
Písně beze slov
Paul Verlaine
Hrubínův výbor překladů slavného francouzského básníka Verlaina, jehož dílo patří k pokladům světové kultury. Překlady jsou převážně z prvních pěti Verlainových sbírek (z Básní saturnských, z Galantních slavností, z Blahé písně, z Písní beze slov a z Moudrosti, tři básně z knihy Dávno a nedávno a jedna z pozůstalosti). Doslov Aleš Pohorský.
formát: 96 stran, Vázaná
doporučená cena: 249,- Kč
datum vydání: 27. 03. 2023
